|
|
Mlha
Volkova, Zoya ; Kudělka, Vladimír (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Projekt „Mlha” představuje vizuální vyprávění na pomezí 2D digitální hry a interaktivní animace. Virtuální prostor se zde tematicky pohybuje mezi klíčovými slovy jako je sen, spánek, limbo, fáze smutku, fáze umírání. Následně je zpracovává formou metafory za pomoci neexistující krajiny s konkrétními prvky (stromy, rostliny a další). Cesta krajinou, cesta mlhou. Součástí pohybu virtuálním prostorem je zde průzkum lineárního vypravení v čase.
|
|
|
Zázemí identity
Kleinerová, Zuzana ; Kleinerová, Klára (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce Zázemí identity / Za zemí identit je sérií akcí ve kterých usiluji o nalezení harmonie mezi kouzlem umění a života. Rozhodla jsem se iniciovat situace, „performance“ zprostředkovávající autentické, silné prožitky. V sebereflexivním pojetí inklinuji k performanci spjaté s životem. Vycházím ze své performanční praxe, ve které se síla a autenticita projevila především ve výměně energií mezi divákem a performerem. Začala jsem si stanovovat ideální podmínky performance za kterých by mohlo k této výměně a autentickému prožitku dojít. Podmínky pro vztah vzájemného prožívání situace „performera“ a „diváka“. V listopadu roku 2015 vznikl plán na sérii „autentických performancí“. Společné utváření „performančního“ počinu jsem ukotvila v konceptu identity, která je nekonečně formována ve vztazích a je nikdy nekončícím procesem vyjednávání. S obrazy vysněných setkání se ve jménu autentičnosti vystavuji anonymitě veřejného prostoru a čekám na moment svojí identifikace. Tím je moment, kdy si mě osoba, „divák“, který již mojí součástí je v rámci určité sociální role, všimne. Zasahuji do jeho každodennosti a svým způsobem ji získávám pro svou akci. To každodennost mnou zvoleného „diváka“ akci dotváří. Je zasazena do kontextu jeho života a stává se kompletní. V průběhu realizace se mi naskytla příležitost vystavovat v Palais de Tokyo. S vědomím významu takové příležitosti pro rozvoj vlastní umělecké kariéry jsem ji přijala jako výzvu postavit se čelem k podmínkám instituce, které jsou v naprostém rozporu s těmi, které jsem si dříve sama stanovila. V roli diváka jsem ve jménu věrnosti svým dosavadním zásadám v galerii chtěla být neviditelná a svou přítomnost se snažila utajit před skupinou, se kterou jsem měla možnost vystavovat. Východiskem poslední částí je nutnost. Poslední částí je obhajoba. A cíl: mít titul. V Brně, v prostoru Malé Ameriky mám 19. 5. zprostředkovat autentické prožitky z uplynulých situací, kterých je k dnešnímu dni (20. 4.) třiatřicet...
|
|
|
Nav
Serebrianska, Daria ; Záhora, Zdeněk (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vytvoření počítačové hry žánru platformy s názvem „Nav“. Práce zkoumá fáze tvorby hry i postavení her v současném umění. Účelem práce je vytvořit hru založenou na slovanské, zejména ukrajinské, mytologii.
|
|
|
Využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ
Benešová, Marie ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ, a to zejména českého jazyka. Teoretická část obsahuje základní informace o metodě vyprávění příběhů, storytellingu, její možné využití v českém jazyce a zkušenosti s touto metodou při výuce anglického jazyka. Pro práci s příběhem v hodinách českého jazyka jsou uvedeny možnosti, jak metodu storytellingu využít s ohledem na RVP ZV, a to jak z hlediska žákovských výstupů, tak i kompetencí, které by mohly být v hodinách využívajících storytelling rozvíjeny. Práce se věnuje procesu výběru i tvorby příběhu, jeho umístění v dětské literatuře a kritériím, která by měla být splněna, aby byl příběh žáky přijat. Prostor je věnován samotné aplikaci do vyučovací jednotky a nabídce konkrétních metod a cvičení umožňujících zapojení storytellingu do výuky. Práce se dále zabývá samotným procesem tvorby příběhu na vyjmenovaná slova pro 4. třídu, popisem průběhu vyučovací jednotky i reakcí žáků v hodině a přípravou kontrolního testu, jeho vyhodnocením. Vzhledem k limitovaným zdrojům týkajících se využití storytellingu ve výuce českého jazyka, by tato práce mohla v budoucnu sloužit jako jeden z možných návodů, jak metodu storytellingu zařadit do výuky a může sloužit jako odrazový můstek pro další badatele a zájemce v oblasti storytellingu....
|
|
|
Obraz normalizace z pohledu dětských protagonistů
Semrádová, Adéla ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem doby normalizace z pohledu dětského protagonisty v dílech české literatury 90. let 20. století. Práce se zaměřuje na romány Hrdý Budžes Ireny Douskové a Báječná léta pod psa Michala Viewegha, které nejdříve analyzuje na rovinách vypravěče, časoprostoru, konfigurace postav a charakterizačních technik a narativního publika. Posléze metodou komparace zjišťuje, které narativní techniky podílející se na stavbě fikčních světů jsou textům společné a které jsou podstatným faktorem pro idylické zobrazení normalizační reality a které vytváří její odlehčený obraz, aniž by oslabovaly vážnost historického rámce. Výsledkem práce je, že důležitým prostředkem obrazu idylického dětství v době normalizace je orientace na každodennost hlavního hrdiny a na jeho rodinné prostředí. Dále důležitou narativní technikou je nepřímá charakterizace hlavní postavy prostřednictvím promluvy, která se projevuje humorným efektem projevu v obou případech protagonistů. Naopak nepodstatnou kategorií se díky metodě komparace prokázala být kategorie vypravěče, který je ve vybraných textech jiného druhu, a nepředstavuje tak podstatný faktor na budování narativních světů. KLÍČOVÁ SLOVA Hrdý Budžes, Báječná léta pod psa, dětský hrdina, doba normalizace, vyprávění
|
|
|
Rozpolcená postava v literatuře a ve filmu
KAVKA, Jan
Tato bakalářská práce se bude zabývat konceptem rozpolcené postavy v literárním vyprávění a ve filmových adaptacích. Soustředit se bude na konkrétní případy zobrazení rozpolcenosti postavy v příběhu a na to, jak skrze tuto postavu může být vnímán fikční svět, v němž se postava vyskytuje. Práce bude dále směřovat k obecnější problematice rozdílu mezi jazykem literatury a jazykem filmu, respektive literárním a filmovým vyprávěním, možnostmi a limity převoditelnosti tohoto vyprávění. V rámci literárního a filmového vyprávění se ozřejmí funkce postavy a její rozpolcenosti, jako zásadních elementů, díky kterým může docházet k různorodé interpretaci samotného díla.
|
|
|
The effect of narration and graphic notation method in learning piano works.
Tosun, Cemre Deniz ; Agopian, Vartan (vedoucí práce) ; Saláková, Magdalena (oponent)
Ve výuce hry na klavír mají nové metody a strategie zlepšit výkon a urychlit proces učení. K vývoji těchto přístupů a metodologií vedlo pozorování, že při učení na nástroj existují určité problémy, dané polyfonní strukturou klavírního nástroje, současnou vokalizací obou rukou a čtením dvou různých tónin. Cílem práce je prozkoumat vliv grafické a narativní metody na studenty při výuce klavírních děl. V této studii se místo toho, abychom hudbu vnímali sluchově, zkoumali otázky, jak ji můžeme přenést na studenty, abychom poskytli vícenásobné vnímání pomocí vizuální studie a studie založené na příběhu. Kromě toho je tato studie důležitá pro budoucí experimentální výzkumy. KLÍČOVÁ SLOVA Klavírní metody, výuka klavíru, grafika, vyprávění, hudební čtení, rozbor klavírních not.
|
|
|
Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů
MAREŠOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem "Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů" je zaměřena na televizní seriály z perspektivy naratologie a teorie fikčních světů. Práce se zabývá pojmem seriál a jeho jednotlivými složkami, se kterými jeho tvůrci pracují. Důležitou částí práce je pojem fikčního světa a jeho budování. Navazování jednotlivých epizod seriálu se liší. Záleží na typu seriality, který je u daného seriálu využit. V textu je pracováno s množstvím televizních seriálů minulosti i současnosti, pomocí kterých jsou právě jednotlivé typy seriality definovány. Jako každé vyprávění, i to seriálové se skládá z jednotlivých narativních složek, jako jsou příběh,seriál, jednotlivé události, vypravěč či postavy. Jaký je rozdíl v seriálech na rozdíl od filmu je ukázáno opět na ukázkách různých konkrétních fikčních seriálů. Televizní seriály pracují s příběhem na pokračování v různých formách. Práce se věnuje seriálům různorodých žánrů, různé délky i původu. Dočteme se také, jak může dění seriálu ovlivňovat sám divák. Práce rovněž reflektuje proměny seriality v současném online světě. Zmiňuje různé výhody a úskalí, na která můžeme narazit v dnešní době internetu.
|
|
|
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
|
|
|
Práce s příběhem u dětí předškolního věku
Macháčková, Natálie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je popsat příběh jako významný fenomén a prostředek k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku se zaměřením na věkovou skupinu dětí pětiletých až šestiletých. Teoretická část je zpracována na základě studia odborné literatury a zaměřuje se na definování čtenářské pregramotnosti, na její význam a její rozvoj v mateřské škole s ohledem na vývojová specifika dětí ve věku 5-6 let, jež blíže uvádí. Dále přibližuje funkce literatury, charakterizuje literaturu pro děti a mládež a příběh a představuje žánry vhodné pro tuto věkovou skupinu (s podrobnějším zaměřením na pohádku). Věnuje se tomu, jak je čtenářská pregramotnost ukotvena v RVP PV, a jak je v současném předškolním vzdělávání rozvoj čtenářské pregramotnosti pojímán. Zaměřuje se na vhodné metody a formy práce s příběhem a na roli příběhů a knih ve výchovně-vzdělávacím procesu, a nakonec hovoří také o dětském vnímání příběhů a schopnosti příběh vyprávět. Praktická část je založena na akčním výzkumu v konkrétní mateřské škole a klade si za cíl nejprve formou pretestu zjistit současnou úroveň dětí v některých očekávaných výstupech týkajících se čtenářské pregramotnosti ve vztahu k tématu práce, následně navrhnout integrovaný blok, který by děti do problematiky práce s příběhem uvedl a reflektoval by...
|
host ::
RSS.